Vlnová délka 7,23 a poměr fí

Zdroj: Drunvalo Melchizedek – Prastaré tajemství květu života sv.1

Vše v této Realitě je sinusová nebo kosinusová křivka. Jednu od druhé odlišuje vlnová délka a vzorec.

Vlnová délka 7,23 cm je zvuk Óm-hinduistický zvuk tohoto vesmíru. Této dimenze. Každá věc v tomto vesmíru vydává zvuk podle své formy. Vydává svůj unikátní zvuk. A průměr všech zvuků tohoto vesmíru je vlnová délka 7,23. Tuhle skutečnost objevili technici americké  Bellovy laboratoře.

Čím je dimenze vyšší, tak vlnová délka je kratší a má více energie, naopak čím je dimenze nižší, tak i vlnová délka je delší a energie ubývá. Těmito rozdíly je taky zajištěno, že se jednotlivé dimenze nebudou míchat mezi sebou. Nejde smíchat tento vesmír (dimenzi) s jiným, protože druhý vesmír bude mít jinou vlnovou délku.

Tato vlnová délka je také přesným průměrem vzdálenosti mezi očima, od středu jedné zornice k druhé – vezmete-li 100 lidí a uděláte průměr. To samé platí pro vzdálenost mezi špičkou brady a nosu. Vlnová délka 7,23 cm je vtisknuta do celého našeho těla různým způsobem.

Dalším prvkem posvátné geometrie je poměr fí, (zlatý řez).

Definice zní: Zlatý řez vznikne rozdělením úsečky na dvě části tak, že poměr větší části k menší je stejný jako poměr delší části k celé úsečce. Hodnota tohoto poměru je iracionální číslo.

Ještě nikomu se nepodařilo tohle číslo vypočítat celé do konce. Počítače běžely celé měsíce a jediný výsledek byla zaplněná paměť čísly. Zlatý řez můžete najít u všech životních forem na Zemi.

Vzdálenosti na prstech označené A až B do C, D a E jsou všechny v poměru fí. Poměry kostí na ruce jsou stejné i na noze.
Pokud porovnáte délku ruky s délkou spodní kosti paže, jejich poměr je fí, právě jako délka spodní kosti paže k horní. Tento poměr fí se nalézá po celé kosterní soustavě na nejrůznějších místech a mnoha různými způsoby. je obvykle na místech, kde se něco ohýbá nebo mění směr. Tělo pracuje na proporčním systému jedné části vzhledem k druhé.

Další obrázek je řecká socha: Doryforos – muž nesoucí kopí. Řekové měli velmi dobré znalosti o zlatém řezu. Při vytváření díla používali současně obě mozkové hemisféry. Tu levou, aby vše pečlivě změřili, aby tak zajistili, že vše bude v pořádku podle zlatého řezu. Pravou hemisféru používali, aby dokázali soše vtisknout výraz, emoce.
Když Římané ovládli Řecko pokoušeli se z jejich pohledu úžasné řecké umění napodobit, ale výsledek vypadal, jak od amatérů.

 

 

 

 

Tento obrázek dokládá použití zlatého řezu v architektuře japonské pagody. Stavitelé vše dokonale změřili, nejen obvodové zdi, ale i kde končí jednotlivé stříšky, aby zajistili, že vše bude v poměru i ke kouli zcela nahoře.

Stejným způsobem je stavěn i řecký Parthenon. Podle stejných matematických principů.
Stejně jako Velká pyramida. Ačkoliv styl stavby je od obou předchozích naprosto odlišný, matematický princip zlatého řezu je zachován

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Newsletter

Přihlašte se do newsletteru a budete mít přehled o aktuálních informacích.